Narodila jsem se r. 1979 v Kutné Hoře. Celé dětství jsem se věnovala svému velkému koníčku – hudbě. Vzhledem k širokému spektru hudebních nástrojů nebylo také na nic jiného čas. Díky babičce, která vychovávala nejen mě, ale i stovky žáčků ve škole, jsem si přirozeně vybrala studium na Pedagogické škole v Čáslavi – zaměření na Hudební výchovu a Speciální pedagogiku. Nadále jsem své znalosti prohloubila studiem na Konzervatoři v Pardubicích – obor Dirigování. V té době jsem vykonávala praxi v Pardubickém dětském sboru Iuventus cantans u prof. Doc. Ing. V. Nováka a v rodném městě vedla Kutnohorský dětský sbor. Jako zpěvačka jsem byla členkou komorního vokálně-instrumentálního souboru RebelCanto , který založil spolu se svou ženou, pěvkyní Svatavou Šubrtovou, skladatel a profesor konzervatoře Miroslav Reichl. Po ukončení konzervatoře jsem pokračovala studiem na HAMU v Praze – obor Sbormistrovství – hudební psychologie a pedagogika. Praxi jsem vykonávala u prof. J.Chvály v jeho proslulém Kuhnově dětském sboru. Současně jsem přijala místo dirigenta židovského symfonického orchestru Šarbilach v Praze, s kterým jsem prezentovala izraelskou hudbu na tradičním festivalu židovské kultury Devět bran.
Nyní devátým rokem působím v Dobrovici. Ale již mnohem dříve jsem sledovala dění v městečku jako chalupář. Malebný kraj Dobrovicka mně učaroval hned v první okamžik. Nejen přírodou, ale i kulturními tradicemi. Nositelem těchto tradic bezesporu patřil i pěvecký sbor Dobrovan. Měla jsem brzy příležitost poznat i jeho sbormistra Jana Dunovského, který mi nezištně nabídl spolupráci. Tento vlídný člověk a všestranný muzikant čerpal ze svých zkušeností, které se snažil uplatňovat v praxi sbormistra. Stavěla jsem dále na jeho základech s tím, že jeho rukopis je navždy zaznamenán v mnoha úpravách lidových písní a je dodnes v repertoáru sboru.
Oživením pro sbor jsou i sólové schopnosti pěvců například Jindry Benešové, Jana Zubáka a flétnistky Moniky Protivové, rozené Rezkové. V dlouhodobé koncepci navazuji na původní repertoár, rozšířený o žánrově pestřejší skladby vokálně-instrumentálního charakteru.
Instrumentální část byla i minulosti podle možností využívána a znamenala vždy výrazné oživení uváděných koncertů. Tato forma má svůj význam i pro popularizaci sborového zpěvu v široké posluchačské veřejnosti. Jejím důsledkem je pak příchod nových členů, což je pro existenci sboru velmi důležité.
Pro nás je stále platný a zavazující Smetanův odkaz rozvíjet hudebnost napříč generacemi a žánry. Pro mne pak důstojné navázání na zapálenost úsilí a entuziasmus mých předchůdců sbormistrů.